Současnost reálného světa
Ve světě, ve kterém žijeme, však libovolně rychlé signály k dispozici nemáme. V reálném prostoročase absolutní minulost a budoucnost události E nepokryjí celý prostoročas a událostí ležící mimo tuto minulost a budoucnost je netriviálně mnoho.
Uvažujme opět pozorovatele, který se pohybuje mimo událost E (v obrázku modře). Období jeho života, které se odehrálo před událostí E (v absolutní minulosti E) bude uzavřeno událostí M, ze které doletí do E už pouze ten nejrychlejší signál, který máme k dispozici. Obdobně, období života pozorovatele po E bude začínat událostí B, do které lze z E doletět pouze maximální možnou rychlostí. Zásadním rozdílem oproti představám newtonovské fyziky je fakt, že mezi M a B pozorovatel naměří netriviální časový úsek Δt. Mezi M a B leží mnoho po sobě jdoucích událostí které se nestaly ani před, ani po události E.
To, co bychom chtěli nazvat současností události E tedy netrvá `nekonečně krátko', jedná se o časově rozlehlou oblast. Jelikož to se neslučuje s naším chápáním pojmu současnost, zavedeme pro oblast mezi absolutní minulostí a budoucností jiný termín: mluvíme o událostech prostorupodbně umístěných vůči E.
Doby Δt můžeme použít k definici prostorové vzdálenosti l události E od volného pozorovatele vztahem l = 2c Δt/2, kde c je rychlost světla. Toto bude vzdálenost měřená v klidové inerciální soustavě pozorovatele.