Jak jsme viděli, program se skládá z hlavičky, deklarací a složeného příkazu, což je sekvence příkazů oddělená středníky a uzavřená mezi slova begin a end a tečky za programem.


A co je to ten Příkaz ?

Za prvé, jak vidíme, nic (prázdný příkaz) je také příkaz.

Jednoduché příkazy jsou v podstatě dva, strukturovaných příkazů je více, mezi ty základní patří samotný složený příkaz, podmíněný příkaz a příkazy cyklu.

Jednoduché příkazy


Ještě nejméně týden pro nás bude designátor totožný s identifikátorem, až se dozvíme, že jsou i další prvky jazyka, hodí se vědět, kde jazyk vyžaduje identifikátor, a kde můžeme použít "něco obecnějšího".
Obě uvedené formy jednoduchého příkazu ilustrují následjující dva řádky: 

c := (a+b)/2;
Writeln( 'Prumer cisel ',a,' a ',b,' je ',c);
Strukturované příkazy - Podmíněný příkaz


má dvě varinaty. Krátkou (if ... then ... ) 

if a<b then a:=b;
a dlouhou (if ... then ... else ...) 
if b*b-4*a*c>=0 then writeln('Rovnice ma reseni')
                else writeln('Rovnice nema reseni');
Problém je, že není úplně zřejmé, zda je správně tato 
if a>0 then
         if b>0 then c:=1
       else c:=2;
nebo naopak tato indentace 
if a>0 then
         if b>0 then c:=1
                else c:=2;
Podle pravidla, že v syntaktických diagramech opuštíme dosaženou úroveň až když musíme, je správně druhá verse. Abychom dosáhli účinku zamýšleného indentací prvního příkladu, musíme psát 
if a>0 then
         begin
           if b>0 then c:=1
         end
       else c:=2;
Případně můžeme použít prázdný příkaz 
if a>0 then
         if b>0 then c:=1
                else
       else c:=2;