Překlad RK do veršů



RK se skládá z osmi skladeb epických a šesti básní lyrických.


Epické skladby jsou:

Běháše jelen po horách,
po vlasti poskakova,
po horách, po dolinách,
krásná parohy nosi.
Krásnýma parohama
hustý les proráže,
po lese skákáše
hbitými nohami.

Ajta, junoše po horách chodíva,
dolinami chodíva v luté boje,
hrdú braň na sobě nosíva,
braniu mocnú rozráže vrahóm shluky.

Nenie juž junoše v horách !
Podskoči naň zdě lstivo lutý vrah,
zaměši zraky zlobú zapolena,
uderi těžným mlatem v prsi, -
zevzněchu mutno žalostiví lesi, -
vyrazi z junoše dušu, dušicu !
Sě vyletě pěkným, táhlým hrdlem,
z hrdla krásnýma rtoma.
Aj, tu leže, teplá krev
za dušicú teče za otletlú,
syrá země vřélú krev pije.
I by v každěj děvě po žalním srdečcě.

Leže junoše v chladnéj zemi,
na junoši roste dubec, dub,
rozkládá sě v suky šíř i šíř.

Cházievá jelen s krásnýma rohoma,
skáče na nožiciech rúčiech,
vzhóru v listie piená táhlé hrdlo.

Sletajú sě tlupy bystrých krahujcev
ze vša lesa sěmo na sěn dub,
pokrakujú na dubě všici:
"Pade junoše zlobú vraha !"
Junoše plakachu vše děvy.






Lyrické básně jsou Kytice, Jahody, Růže, Žežulice, Opuščená, Skřivánek; ukázky:

Ach ty róže, krásná róže !
čemu si raně rozkvetla ?
rozkvetavši pomrzla ?
pomrzavši usvědla ?
usvědevši opadla ?

Večer sěděch, dlúho sěděch,
do kuropěnie seděch;

nic doždati nemožech,
vše dřězhy, lúčky sežeh.
Usnuch, snieše mi sě ve sně,
jako by mně nebošce
na právej ruce a prsta
svlekl sě zlatý prstének,
smekl sě drahý kamének.
Kamének nenadjidech,
zmilitka sě nedoždech.
V šírém poli dubec stojí,
na dubci zezhulice.
Zakukáše, zaplakáše,
že nenie vezdy jaro.

Kakby zrálo žítko v poli,
by vezdy jaro bylo ?
Kakby zrálo jablko v sadě,
by vezdy léto bylo ?

Kakby mrzli klasi v stoze,
by vezdy jeseň byla ?
Kakby děvě těžko bylo,
by vezdy sama byla ?
Pleje děva konopie
u panského sada,
pytá sě jéj skřivánek,
pro če žalostiva ?

Kak bych mohla ráda býti
malitký skřivánče ?
otvedechu zmilitka
u kamenný hrádek.