Ve hřbetních přehybech dvojlistů RK jsou dírky po vazbě. Tyto dírky souhlasí co do vzájemných vzdáleností v obou složkách RK, takže lze předpokládat, že pocházejí z tzv. Hankovy vazby, do níž byl RK svázán v první polovině 19.stol. Viz obr. č.2 a 57. O této vazbě viz protokol muzejní komise ze dne 19.května 1861, pořízený u příležitosti vynětí RK z vazby pro fotografování; vazba sama byla ve své době provedena zřejmě s péčí a pietou, neboť mezi listy RK - s výjimkou středů složek - vložil knihař nepopsané pergameny, které se i s deskami dodnes zachovaly. Listy 9. a 10. byly v této vazbě zavázány také, ale kdosi je z ní vyňal před zrušením vazby. Proužek pergamenu, jímž byly ve vazbě původně slepeny, v deskách zůstal. Listy mají ve hřbetní části přestřižené dírky v místech, která s uvedenou vazbou RK souhlasí, ač nemohly vzniknout teprve touto vazbou, o čemž svědčí zachovaný proužek pergamenu v jejích deskách. Viz obr. č.3. Proužek pergamenu, jímž jsou tyto listy spojeny, nemá dírky po vazbě vůbec. Jde o proužek druhý, jímž byly po vynětí z vazby slepeny. Plyne z toho, že dírky po vazbě nevznikly teprve při tzv. vazbě Hankově, nýbrž že jsou staršího původu. Logickým důsledkem toho dále je, že rozlišování dvojích dírek po dvojí vazbě (viz cit. protokol z r.1861) není opodstatněné, a to tím spíše, že vzájemné vzdálenosti dírek či jejich skupin z předpokládané původní vazby v obou složkách navzájem nesouhlasí a že jde o dírky proti skutečným vazebním dírkám tak jemné, že nelze předpokládat, že by jimi byly protaženy vazební nitě, byť i sebetenší.