b) Přehyby dvojlistů

Hlavní argument pro tuto rekonstrukci spatřovala tehdejší muzejní komise v tom, že dvojlist 12-13 má ve své hřbetní části poměrně široký přehyb, širší, než by odpovídalo pouhému přehnutí dvojlistu složky, že tento široký přehyb podává svědectví o dvojlistech ztracených. Podrobným mikroskopickým průzkumem jsme však zjistili, že široký přehyb ve hřbetě mezi listy 12 a 13 je způsoben tím, že tento dvojlist byl původně přehnut na opačnou stranu, takže jde o širší přehyb pouze zdánlivě. Při přehýbání do dnešního tvaru byl hřbet mezi oběma listy navlhčen, jak o tom svědčí zachované stopy. Obdobně bylo manipulováno také s dvojlisty 2-7, 4-5 a 11-14, které byly také původně přehnuty opačně. Schematické znázornění změněných hřbetních přehybů je na obr. 5. Viz též obr. 13 a 14.

Dalším argumentem proti existenci ztracených dvojlistů je to, že vymývání pergamenu pod volutou iniciály P na str. 25 (Poletoua) přechází přes hřbetní část dvojlistu na stranu 24, což je pod ultrafialovým světlem dokonale patrné. Vnitřní část přehybu v dnešním jeho tvaru však není vymýváním zasažena téměř vůbec,a to v místech, kde by bylo možno předpokládat existenci vazební nitě. To obojí by při existenci dalších vnitřních dvojlistů ve svazku nebylo možné, takže pokud by se uvažovalo o tvaru složek, bylo by nutno předpokládat složky ze čtyř dvojlistů. Avšak i tato rekonstrukce sotva obstojí ve světle dalších zjištění. Obr. 6 podává fotografii přelivu vymývání v ultrafialovém světle, obr.7 pak hypotetický tvar čtyřlistových složek.
Kromě dírek po vazbě a vpichů, které sloužily jako základ pro linkování řádků RK, jsou v pergamenu porůznu vpichy, neodpovídající linkové osnově RK, které však v žádném případě nelze považovat za nahodilé porušení pergamenu. Jde o skutečné vpichy, které odpovídají jiné linkovací osnově a které také tam, kde se podařilo stopy jiných linek než linek RK najít, těmto jiným linkám odpovídají.
Zajímavé je linkování RK jako celku. Zatímco první složka - strana 1 až 16 - má na každé straně stejný počet linek 33, složka druhá tuto pravidelnost porušuje. Strany 18, 19, 21, 24 a 25 mají po 33 linkách, strany 17, 20, 22, 23 a 28 po 32 linkách, a strany 26 a 27 dokonce po 31 linkách.

Vyjádřeno číselně:

Tím má II. složka o 9 řádek textu méně.