Optické srovnávání psací látky RK
Po ověření tzv. Bělohoubkovy oživovací zkoušky bylo rezavé písmo RK
dále podrobně mikroskopováno stereoskopickým binokulárním mikroskopem,
při zvětšení až stonásobném, přičemž osvětlovací paprsky dopadaly na pozorovaný
objekt pod různými úhly a i intenzita osvětlení byla podle potřeby měněna,
zejména za účelem rovnoměrného osvětlení při různých zvětšeních (tj. aby
nedošlo k přesvětlení objektu, v němž by zanikaly podrobnosti a plastičnost
detailů).
Při tomto mikroskopickém pozorování se písmo jeví
jako světlo dobře propouštějící (transparentní) různě žlutě, až žlutohnědě
zbarvená hmota. Hmota tahu písma je jen zřídka plně vsáklá do pergamenu,
takže jí pronikají jednotlivá vlákna pergamenu, většinou je na povrchu
tahů utvořena různě tlustá krusta. Zvláštností je, že mnohde se hmota
písma nevsákla ani do povrchových vrstev pergamenu, ale ulpívá jedině
na vláknech pergamenu čnících z povrchové vrstvy. Zde se hmota písma jeví,
jako by byla od pergamenu v celých šupinách odloupnutá a mezi hmotou písma
a pergamenem je zřetelná mezera, řídce vyplněná jednotlivými vlákny pergamenu.
Další pozorování se uskutečnilo za velikých, až pětisetnásobných zvětšení
na metalografickém mikroskopu NEOPHOT-2, protože tento mikroskop umožňuje
osvětlení kolmo dopadajícím světlem. Veliké zvětšení poskytuje jen velmi
malou hloubku ostrosti, proto byly vybírány k pozorování takové partie
tahů písma RK, které leží pokud možno na rovném pergamenu, a kde hmota
písma nevytváří příliš vysokou krustu. Pozorováním se zjistilo, že hmota
písma RK je téměř průhledná, žlutě zbarvená. Posuvem objektového stolku
mikroskopu lze rovinu ostrosti pozorování přenášet i do hloubky hmoty písma,
takže lze sledovat ostré zobrazení vlákna pergamenu zalitého ve hmotě písma
pod povrchem hmoty písma. To jednoznačně potvrzuje, že hmota písma RK
je v podstatě průhledná. V hloubce hmoty písma se nenachází téměř žádné
černé útvary, které by bylo možno považovat za zbytky tanátu železa. Takové
zbytky tanátu železa byly nalezeny ve všech rukopisech, které byly pro
komparaci stejným způsobem zkoumány. Tak např. hmota tahů písma zlomku
rukopisu ze sbírek NM (jde o zlomek misálu, námi pracovně označovaný "JEREMIAS")
a rovněž hmota tahů písma zápisu z roku 1484 v rukopisné "Pamětní
knize přibyslavské" mají zcela odlišný charakter, protože jak bylo
zkouškami zjištěno, jsou psány železitoduběnkovým inkoustem. Hmoty těchto
písem jsou tvořeny neprůhlednými vločkami a krystaly hnědé barvy a jsou
prostupovány velmi četnými černými vločkami tanátu železa. Často se vyskytují
na povrchu hmoty písma i vločky barvy bílé, což má zřejmě souvislost s
pojivem inkoustu, jde patrně o známý tzv. "výkvět". Z uvedeného
vyplývá, že hmota písma RK se nepodobá hmotě písma psaného zaručeně železitoduběnkovým
inkoustem.
Shodně byly zkoumány i tzv. Gebauerovy zlomky,
předložené prof. Bělohoubkovi v souvislosti se zkoumáním RK. Bylo zjištěno,
že hmota písma ani jednoho ze zlomků není shodná s hmotou písma RK. V tazích
písma všech zlomků je hmota písma v podstatě amorfní a neprůhledná. Tato
okolnost může být vysvětlena se značnou mírou pravděpodobnosti použitím
jiného pojiva.. Ve zlomcích č.1 až 3 se nacházejí zrna a vločky poněkud
tmavší, než je ostatní hmota písma, přičemž zrna jsou rovněž neprůsvitná.
Dále jsou na písmu částečky černé špíny, které nemohou patřit tanátu železa,
protože jsou rovnoměrně rozptýleny i v okolí tahů písma. Ani v tahu písma
zlomků č.4 až 6, které měly být údajně napsány železitoduběnkovým inkoustem,
nebyly nalezeny zbytky černého tanátu a to ani při opatrném rozrušení povrchu
písma. Třeba však připomenout, že kdyby zlomky byly skutečně napsány železitoduběnkovým
inkoustem, nemohla by být barva tahů písma v době předložení prof. Bělohoubkovi
rezavá, ale musela by být tmavá nebo černá.
Z popsaných výsledků mikroskopického průzkumu a srovnání
vyplývá jednoznačný závěr, že písmo RK mělo od svého vzniku tutéž barvu,
jakou má dnes. Je-li totiž zachována jeho krusta,a to místy ve výrazně
souvislých plochách, pak by v takové pojivem vzniklé ochranné vrstvě zůstala
zachována černá zrníčka tanátu, jako je tomu u jiných zrezivělých inkoustů
bezpečně starých, a vrstva sama by nebyla tak dobře pod mikroskopem průhledná.
Další zjištění, které z uvedeného plyne rovněž jednoznačně je, že psací
látka RK není klasickým železitoduběnkovým inkoustem.