Optické srovnávání psací látky RK


Po ověření tzv. Bělohoubkovy oživovací zkoušky bylo rezavé písmo RK dále podrobně mikroskopováno stereoskopickým binokulárním mikroskopem, při zvětšení až stonásobném, přičemž osvětlovací paprsky dopadaly na pozorovaný objekt pod různými úhly a i intenzita osvětlení byla podle potřeby měněna, zejména za účelem rovnoměrného osvětlení při různých zvětšeních (tj. aby nedošlo k přesvětlení objektu, v němž by zanikaly podrobnosti a plastičnost detailů).


Při tomto mikroskopickém pozorování se písmo jeví jako světlo dobře propouštějící (transparentní) různě žlutě, až žlutohnědě zbarvená hmota. Hmota tahu písma je jen zřídka plně vsáklá do pergamenu, takže jí pronikají jednotlivá vlákna pergamenu, většinou je na povrchu tahů utvořena různě tlustá krusta. Zvláštností je, že mnohde se hmota písma nevsákla ani do povrchových vrstev pergamenu, ale ulpívá jedině na vláknech pergamenu čnících z povrchové vrstvy. Zde se hmota písma jeví, jako by byla od pergamenu v celých šupinách odloupnutá a mezi hmotou písma a pergamenem je zřetelná mezera, řídce vyplněná jednotlivými vlákny pergamenu.

Další pozorování se uskutečnilo za velikých, až pětisetnásobných zvětšení na metalografickém mikroskopu NEOPHOT-2, protože tento mikroskop umožňuje osvětlení kolmo dopadajícím světlem. Veliké zvětšení poskytuje jen velmi malou hloubku ostrosti, proto byly vybírány k pozorování takové partie tahů písma RK, které leží pokud možno na rovném pergamenu, a kde hmota písma nevytváří příliš vysokou krustu. Pozorováním se zjistilo, že hmota písma RK je téměř průhledná, žlutě zbarvená. Posuvem objektového stolku mikroskopu lze rovinu ostrosti pozorování přenášet i do hloubky hmoty písma, takže lze sledovat ostré zobrazení vlákna pergamenu zalitého ve hmotě písma pod povrchem hmoty písma. To jednoznačně potvrzuje, že hmota písma RK je v podstatě průhledná. V hloubce hmoty písma se nenachází téměř žádné černé útvary, které by bylo možno považovat za zbytky tanátu železa. Takové zbytky tanátu železa byly nalezeny ve všech rukopisech, které byly pro komparaci stejným způsobem zkoumány. Tak např. hmota tahů písma zlomku rukopisu ze sbírek NM (jde o zlomek misálu, námi pracovně označovaný "JEREMIAS") a rovněž hmota tahů písma zápisu z roku 1484 v rukopisné "Pamětní knize přibyslavské" mají zcela odlišný charakter, protože jak bylo zkouškami zjištěno, jsou psány železitoduběnkovým inkoustem. Hmoty těchto písem jsou tvořeny neprůhlednými vločkami a krystaly hnědé barvy a jsou prostupovány velmi četnými černými vločkami tanátu železa. Často se vyskytují na povrchu hmoty písma i vločky barvy bílé, což má zřejmě souvislost s pojivem inkoustu, jde patrně o známý tzv. "výkvět". Z uvedeného vyplývá, že hmota písma RK se nepodobá hmotě písma psaného zaručeně železitoduběnkovým inkoustem.


Shodně byly zkoumány i tzv. Gebauerovy zlomky, předložené prof. Bělohoubkovi v souvislosti se zkoumáním RK. Bylo zjištěno, že hmota písma ani jednoho ze zlomků není shodná s hmotou písma RK. V tazích písma všech zlomků je hmota písma v podstatě amorfní a neprůhledná. Tato okolnost může být vysvětlena se značnou mírou pravděpodobnosti použitím jiného pojiva.. Ve zlomcích č.1 až 3 se nacházejí zrna a vločky poněkud tmavší, než je ostatní hmota písma, přičemž zrna jsou rovněž neprůsvitná. Dále jsou na písmu částečky černé špíny, které nemohou patřit tanátu železa, protože jsou rovnoměrně rozptýleny i v okolí tahů písma. Ani v tahu písma zlomků č.4 až 6, které měly být údajně napsány železitoduběnkovým inkoustem, nebyly nalezeny zbytky černého tanátu a to ani při opatrném rozrušení povrchu písma. Třeba však připomenout, že kdyby zlomky byly skutečně napsány železitoduběnkovým inkoustem, nemohla by být barva tahů písma v době předložení prof. Bělohoubkovi rezavá, ale musela by být tmavá nebo černá.


Z popsaných výsledků mikroskopického průzkumu a srovnání vyplývá jednoznačný závěr, že písmo RK mělo od svého vzniku tutéž barvu, jakou má dnes. Je-li totiž zachována jeho krusta,a to místy ve výrazně souvislých plochách, pak by v takové pojivem vzniklé ochranné vrstvě zůstala zachována černá zrníčka tanátu, jako je tomu u jiných zrezivělých inkoustů bezpečně starých, a vrstva sama by nebyla tak dobře pod mikroskopem průhledná. Další zjištění, které z uvedeného plyne rovněž jednoznačně je, že psací látka RK není klasickým železitoduběnkovým inkoustem.