Písmo na tzv. proužcích a jejich okraje


Při mikroskopování písma RK byla pochopitelně věnována velká pozornost i okrajům tzv. proužků (kusé listy 1 a 2, jejich fotografie viz na obr. 96, 97, 98, 99, 100, 101, 102, 103). Již v minulosti byly spory o to, zda písař RK psal na proužky již ostřižené, či zda k ostřižení došlo až po napsání celé stránky. Jde o známý tzv. proužkový důkaz. Prof. Gebauer dokazoval, že střih, pokud by k němu bylo došlo po napsání celé stránky, zasáhl nápadně málo písmen a že tedy z nepatrného počtu písmen přestřižených lze soudit, že bylo psáno na proužky již ostřižené. Naproti tomu prof. Mašek bral v úvahu nikoli pouze hlavní části písmen, nýbrž i jejich případná vlasová nasazení, a dospěl k daleko většímu počtu přestřižených písmen, nežli Gebauer. Komise při přezkoumávání tohoto počtu nedospěla k jednomyslenému výsledku a usoudila, že ve srovnání s dalšími nálezy je zcela nerozhodné, zda měl pravdu prof. Gebauer nebo prof. Mašek.

Bylo-li totiž psáno na proužek předem odstřižený, nemohl se písař vyvarovat toho, aby se mu psací látka buď nepřelila přes okraj řezu, nebo aby z opatrnosti, aby k přelivu nedošlo, některé tahy písmen neukončil před hranou řezu. Průzkum byl tedy zaměřen tímto směrem.

Mnohonásobným mikroskopickým průzkumem svislých hran řezů na tzv. proužcích (listy 1 a 2) a ploch těchto řezů se zjistilo, že linkování RK, zejména na listu 2b (str.4), na některých místech jeví stopy nasazování pera (brku) na okraji řezu, čímž se stalo, že je začátek linky těsně u řezu kapkovitě rozšířen. Nejlépe je to patrné na lince pod prvním řádkem listu 2b (str.4) obr. 104, 105, 106 a 107

méně patrné, leč dosti zřetelné je toto nasazení na lince pod ř. 14 s tím rozdílem, že zesílení tahu linky zde nedosahuje až k samotné hraně řezu; v řadě případů zase naopak linky začínají na této stránce vlasově, ale v jisté dosti pravidelné vzdálenosti od hrany řezu (linky pod řádky 3, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 15, 24, 25, 26, 27, 29, 30, 31); některé linky začínají naproti tomu vlasově od samé hrany řezu (linky pod řádky 5, 12, 28, 32); zvláštním případem je nasazení linky pod řádkem druhým, které je dvojité, popř. trojité (viz obr. č. 105 a 108), jako by se písaři nepodařilo napoprvé nasadit pero na správné místo a ještě za mokrého vadného nasazení nasadil pero znovu, čímž se mu tahy slily; ostatní případy nasazení linek jsou na této stránce nejasné pro zašpinění hrany řezu klihem.

Na listu 1b (str.2) ztluštěná nasazení linek nebyla pozorována.

Pokud jde o písmo, jevily se zpočátku na listu 2a (str.3) konce řádků 2, 4 a 5 tak, jako by se písaři byla psací látka při dopisování až k hraně řezu přes tuto hranu přelila. Písmeno "d" na listu 2a (str.3), ř.20 však se jevilo jako nedotažené až k hraně řezu. Naproti tomu je možno v řadě případů pozorovat, že byly tahy písmen v některých jiných řádcích řezem zřetelně zasaženy.

Podrobným mikroskopickým pozorováním se zjistilo, že ke konečné úpravě okraje proužku došlo střihem nůžkami, přičemž stříhající čelist nůžek působila ze strany 2a a opěrná čelist ze strany 2b. Svědčí o tom charakteristický profil plochy řezu, znázorněný na obr. 109a, 109b, 109c a 110.

Ke střihu došlo před úplným zaschnutím silnějších tahů písma RK, protože stříhající čelist nůžek na některých místech strhla nedostatečně zaschlou (zatvrdlou) krustu písma. Tato místa se pak jeví jako zdánlivé nedotahy, ale bedlivé pozorování ukazuje stopy pojiva v původním tahu písmene (bílek ?) až po hranu řezu a zakončení krusty před řezem je nerovně potrhané. Jinde stříhající čelist nůžek stáhla část krusty na hranu řezu (ř. 2, 4, 5), takže věc vypadala zpočátku jako přeliv psací hmoty, vzniklý při psaní.

Střih nůžkami měl zřejmě za účel odstranit anomálie v nasazení linek a písmen k okraji, respektive i případné přelivy; byl však odstřižen jen velmi úzký proužek, takže stopy ztluštěného či vícenásobného nasazení linek zůstaly na některých místech patrny. Řez sám byl pak uměle znečištěn klihem, aby byla zakryta jeho čerstvost a případné zbylé hrubší stopy okrajových anomálií; viz obr. 111 a 112. Přesto však zůstaly někde mezi posledními písmeny a hranou řezu na listech 1a a 2a (str.1 a 3) mezery příliš veliké, jaké se jinde v RK mezi písmeny uvnitř slov nevyskytují. To platí zejména o listu 1a (str.1), ř. 17 aj.,

viz obr. 113, 114 a 115

U listu 1 je situace obdobná jako u listu 2 s tím rozdílem, že byla horní polovina zřejmě ještě ostřižena po zaschnutí znečišťujícího klihu (tato část proužku je také užší), takže narozdíl od nánosu klihu v dolní širší polovině proužku, který obaluje celou plochu řezu, je v horní polovině nános klihu pouze na popsaných stranách a nikoli na ploše řezu, u jejichž hran ostře končí; viz obr. 116 a 117

Pro silné znečištění řezu klihem nelze na listu 1b bezpečně pozorovat, jak byly nasazovány linky RK. Vcelku však střižená písmena i mezery na koncích řádků na listu 1a (str.1) svědčí, že technologický postup vzniku listu 1 (proužku 1) byl stejný jako u listu 2 (proužku 2).

"Zuola B"

Za zvláštní zmínku stojí majuskulní "B" na konci ř. 19 na listu 1a (str.1) - "Zuola B", viz obr. 118, 119 a 120.

Toto písmeno končí pigmentem v horní části tak daleko od hrany řezu, že je nepochybné, že k okraji dopsáno nebylo, ba dokonce podle tvaru a tloušťky tahu lze mít za to, že byl tento tah na rozdíl od jiných "B" tažen od hrany řezu směrem ke dříku a nikoli naopak, jak je zřetelně znát na jiných celistvých "B". Nedopsané "B" je důkazem, že písař RK psal na proužky a snažil se tím předstírat, že listy RK byly ve středověku celé. Velikost proužků se shoduje s velikostí některých přehybů na ostatních pergamenech, které vznikly před napsáním textu RK. Je možné, že při technologické přípravě pergamenů pro text RK životnost přehybů na prvních dvou listech skončila a písař je odstřihl.

Srovnáním tvarů majuskulí "I" a majuskulních "B" vyplynulo jasně, že domněnka, publikovaná V.B.Nebeským v ČČM 1883, není oprávněná, protože na tomto místě tahy odpovídají majuskulnímu "B", viz obr. 121a, obr. 121b

Jako zajímavá kuriozita budiž ještě uvedeno, že je na listu 12b (str.24) přibližně ve středu pravého okraje (u hřbetu) otisk prstu téže barvy, jakou má psací látka RK, ovšem daktyloskopicky neidentifikovatelný.