Srovnání s rezavými přípisky v Passionálu


Jak je výše uvedeno, hledala komise pro psací látku RK nějakou analogii a srovnávala pod mikroskopem různá stará rezavá písma, datovaná i nedatovaná. Až na jedinou výjimku byly vždy zjištěny markantní rozdíly, a to i u písem, které se na první pohled neozbrojenému oku jevily co do barevného tónu totožnými (např. zápis z r. 1484 v Pamětní knize přibyslavské, nebo některé zápisy v kopiářích opata Lohelia z archivu strahovských Premonstrátů). Onou jedinou výjimkou jsou žlutorezavé přípisky v muzejním rukopise Passionálu (sign III D 45), datované na mnohých místech shodným letopočtem 1736. Podle jednoho z nich (na fol.69b) je jejich autorem jakýsi Mates Neradt, který měl knihu r. 1736 vypůjčenu.

Tyto přípisky (obvykle upozornění na začátky jednotlivých životopisů svatých) mají pod metalografickým mikroskopem s osvětlením, procházejícím objektivem, vid velmi podobný, jako má písmo RK. Pouze se zdá, že byly psány látkou řidší, méně pojenou, o čemž svědčí profily jednotlivých tahů. Názorné skici viz na obr. 95.

Aby byla potvrzena nebo vyvrácena totožnost složení psací látky RK s psací látkou těchto přípisků, byl učiněn s odloupnutou šupinkou psací látky přípisků z r.1736 stejný pokus jako se šupinkou psací látky RK.

Za přítomnosti ředitele knihovny Národního muzea dr. Jaroslava Vrchotky, CSc., a vedoucího rukopisné sbírky této knihovny dr. Josefa Tichého, CSc., byly odebrány dva mikroskopické vzorky:

1. Z levého horního rohu fol.69b část silnější čáry nad písmenem "T" slova "Tuto" u okraje listu (v tomto přípisku je jmenován jeho autor "Mates Neradt").

2. Z pravého horního rohu fol.16a část materiálu z dříku kusého (ořízkou zkomoleného) písmene "t" slova "Swat/eho/".

Vzorek č.1 (z fol.69b) byl položen na podložní sklíčko mikroskopu a přikryt sklíčkem krycím. Při pozorování za sucha v procházejícím světle při různých zvětšeních (až 450x) bylo možno konstatovat, že uloupnutá šupinka psací látky jevila strukturu zrnitou, přičemž vykazovala neostře ohraničené větší i menší ostrůvky, zbarvené do rezava, vedle plošek téměř bezbarvých. Po zvlhčení vzorku kapičkou destilované vody došlo v poměrně krátké době několika minut k rozpadu šupinky na drobnější kousky. V tomto stadiu bylo na vzorek působeno kapičkou okyseleného roztoku žluté krevní soli. Jednotlivé kousky postupně modraly, jak byly reagencií zasahovány, ale nikoli stejnoměrně. Zmodrání se projevilo znatelně intenzívněji v místech zrníček, pozorovaných za sucha, kdežto v jejich okolí bylo zmodrání podstatně slabší.

Vzorek č.2 (z fol.16a) byl rovněž pozorován pod mikroskopem nejprve za sucha. Na rozdíl od vzorku č.1 však byla uloupnutá šupinka v tomto případě silnější, takže jak zrnitost struktury, tak i rozdíly v rezavém zbarvení byly patrnější. Lehkým přitlačením na krycí sklíčko se vzorek rozdrtil na několik menších kousků, jde tedy o materiál velmi křehký. V silnějších úlomcích bylo možno pozorovat body velmi tmavé, až skoro černé. Na tento vzorek bylo působeno okyseleným roztokem žluté krevní soli přímo (bez předchozího zvlhčení destilovanou vodou). Reakce probíhala znatelně pomaleji, ale se stejným výsledkem. V místech tmavých bodů (tmavohnědých až skoro černých) nastalo zmodrání velmi intenzívní (velmi tmavé) a dosti ostře ohraničené proti méně intenzívně modře zbarvenému okolí.

Z výsledků obou pokusů vyplynuly tyto rozdíly proti psací látce RK:

Ze zjištěných rozdílů tedy plyne závěr, že u přípisků z r.1736 v Passionálu sign. III D45 z knihovny Národního muzea nejde o psací látku složením totožnou s psací látkou RK, a to z těchto důvodů:

Po výsledku popsaného srovnání tedy zůstává v platnosti zjištění, že nebyla nalezena látka odpovídajicí svým složením a charakterem psací látce RK.