Při zkoumání RK bylo použito pro srovnání různých písemností a materiálů, aby bylo možno ověřit závěry zkoumání jak na pergamenech a písmech bezpečně starých, tak i na pergamenech původu neznámého nebo doloženě novověkého. Některá zjištění, důležitá pro posouzení vývodů předchozích kapitol, popř některé jiné zjištěné zajímavosti jsou uvedeny v této kapitole.
Tzv. Gebauerovy zlomky
Při zkoumání RK v r.1886 předložil profesor Gebauer tehdejší komisi pro srovnání celkem sedm zlomků pergamenu, popsaných rezavým písmem, jimiž mělo být doloženo, že je možno vyrobit písmo od počátku rezavé. Mikroskopickým průzkumem na metalografickém mikroskopu bylo zjištěno, že se záměr zhotovitelů zlomků zdařil pouze částečně, tj. vyrobili písmo materiálem pouze podobné písmu RK, nikoli písmo totožné. Zatímco písmo RK je psáno homogenní, téměř průhlednou hmotou, není tomu tak ani u jednoho z Gebauerových zlomků, u nichž je hmota vesměs neprůhledná. Tvrzení, že zlomky č.4-6 byly napsány uměle zrezivělým železitoduběnkovým inkoustem, se nezdá být pravdivé, protože ve všech zrezivělých starých inkoustech bylo vždy možno zjistit zbylá zrnka černého tanátu, zatímco v kompaktní hmotě písma zlomků č.4 - 6, žádné takové stopy nejsou. Pokud se najdou černé body mikroskopem, jde o stejnoměrný rozptyl umělé špíny po celém povrchu pergamenu i mimo tahy písma. Jak vypadá opravdu starý železitoduběnkový inkoust po zrezavění, je velmi názorně patrno v zápisu z r. 1484 v Pamětní knize přibyslavské a postup vzniku takového rezavého písma bylo možno sledovat na různých zlomcích rukopisů ze sbírek Národního muzea. Vždy se vyskytují vedle sebe krystaly nahnědlé až rezavé barvy, prostoupené černými vločkami tanátu, chráněného před rozkladem zalitím v krustě nebo v jejích zbytcích.
Zlomek pergamenu s iniciálou "S" nalezený Hankou ve Dvoře Králové spolu s RK v r. 1817
Jde o zlomek, uložený v Národním muzeu pod sign. 1 C b 2 č.18. Je to zlomek latinského textu s marginálním latinským komentářem, pravděpodobně zlomek rukopisu Decreta Gratiani nebo knihy obsahem podobné. U sedmého řádku textu je iniciála "S", která je zlacená, u 20. řádku je červená iniciála "E" s modrým proškrtem a na samém dolním okraji pergamenu je zbytek odstřižené iniciály modré s červeným proškrtem (viz. obr. 166). Zlacení iniciály "S" bylo nápadné ze dvojího důvodu. Jednak proto, že v podobných rukopisech je zcela běžné střídání dvou barev (písmeno a proškrt) a tedy zlacená iniciála stejné velikosti jako iniciály barevné u normálních odstavců nemá logické opodstatnění (to potvrdila při konzultaci i pí. dr. Urbánková z Univerzitní knihovny v Praze), jednak proto, že způsob zlacení této iniciály je vskutku podivný. Byl proto proveden důkladný průzkum této iniciály s tímto výsledkem: Iniciála "S" byla původně modrá s červeným proškrtem, na hotovou iniciálu byla nanesena běloba, na ni pak položena zlatá fólie a ještě za vlhka do této fólie proškrabáno písmeno "S". O práci za vlhka svědčí, že jsou částečky zlata v místech proškrabování v podkladové bílé "utopeny". Pastózní nános běloby jako podkladu pro zlato v podstatě respektuje tvar písmene "S", takže proškrabáním zlata se objevilo písmeno modré. Pořadí nanášení tedy je: modrá barva písmene, červený proškrt, bílá pasta, zlato - proškrabané ostrým předmětem. Zlatá fólie je svým videm velmi podobná zlatu, použitém v RK. Nelogičnost zlacené iniciály a její nestředověké provedení vedou k závěru, že ke zlacení došlo v době dávno po vzniku rukopisu a bez souvislosti s jeho obsahem, takže se celá věc jeví tak, jako by si někdo na tomto pergamenu zkoušel technologii, které bylo použito na iniciálách RK. Za zmínku ještě stojí, že rozestupy řádek na tomto zlomku vcelku odpovídají rozestupům linkování odstraněného textu na pergamenu RK, šířka jeho sloupce však je větší, než je sloupec písma RK; původní sloupce odstraněného písma na pergamenu RK však byly také širší.
Tzv. zlomek astronomického rukopisu, nalezený Hankou rovněž ve Dvoře Králové společně s RK v r.1817
Tento zlomek pochází zřejmě z vazby. Po vynětí z ní byl rozstřižen (viz. obr. 167 - 168). Srovnání tohoto zlomku co do rozměrů a co do přehybů vykazuje značnou podobnost s rozměry stránek RK a s některými jejich přehyby (dvojitými), takže by bylo možno soudit o podobné provenienci. Jakost pergamenu se však liší (RK byl škrábán, je palimpsetem, kdežto astronomický rukopis nikoli) a konzultace s konzervátorem starých knih p.ředitelem Vyskočilem nevedla k jednoznačnému závěru, protože dvojité přehyby, jaké jsou na tomto zlomku a na jednom z dvojlistů RK, mohou být způsobeny jak vazbou (přehybem přes hrany desky) tak i vypínáním pergamenu; kromě toho stále zůstává u palimpsestu možnost, že jsou některé svislé přehyby hranicí zrcadla původního textu.
Hankova vazba RK a její pergamenové mezilisty
Podle údajů na titulním listu, psaném Hankou na pergamenu, došlo k této vazbě někdy kolem r.1822. Původně byl v ní zavázán RK celý, listy 9 a 10 však byly podle svědectví komise z r.1861 před tímto rokem z vazby vyňaty. Jejich pergamenový hřbet však ve vazbě zůstal a pro vystavování byly slepeny novým pergamenovým proužkem. Mezi listy RK byly ve vazbě vloženy pergamenové mezilisty. Řezy jejich okrajů se velmi liší od řezů pergamenů ve starých vazbách, uvedených výše v 1.kapitole. Jsou jen nepatrně rozvlákněné, tedy poměrně čerstvé. Tím se dosti podobají řezům okrajů pergamenových listů RK, jen s tím rozdílem, že nejsou zaklíženy. Zašpinění v rohu některých listů (např. na listu, obsahujícím věnování Muzeu), má odlišný charakter, nežli na RK, tj. není na něm patrna klihová krakeláž jako na RK; jde tedy zřejmě o špínu starou.
Některá zjištění naznačují, že pergamenové mezilisty nebyly vždy nepopsány. Byly na nich zjištěny zbytky linkování nějakého textu původního i s linkovacími vpichy, pravděpodobně i zbytky odstraněného písma (černý titulní list na dolním okraji), stopy vymývání (mapy s částečně rozpitými linkami), zbytky barev fialové, červené a modré, které nijak nesouvisejí s ozdobným titulním listem (list č.10), rozsáhlé rasury a vyškrábané čtverečky po odstraněných iniciálách (horní roh černého tit. listu, list s č. 10 dole), kapička světle rezavé barvy, jako je písmo RK (na rubu černého tit. listu viz obr. 169).
Při srovnávání pergamenových mezilistů se zlomky pergamenů z muzejní signatury 1 J 1 (zlomky Jeremiášova proroctví), zejména pokud jde o zbytky linkování, bylo konstatováno, že tu je možný materiál, z něhož byly pergamenové mezilisty čerpány. Na některých zlomcích jsou patrné pokusy s vymýváním a škrabáním textu.
