RK je psán na palimpsestu, z něhož bylo původní písmo odstraněno
vymytím a vyškábáním. Poté byly listy oříznuty na dnešní velikost. Řezy
okrajů pergamenu byly znečištěny klihem, jehož bylo zárověň použito k zakrytí
nedostatečně odstraněných zbytků původního písma spolu s roztokem železité
soli.
Bělohoubkova kritéria určování stáří písma nejsou správná.
RK nebyl psán železitoduběnkovým inkoustem, nýbrž zahuštěným roztokem
železité soli a jeho písmo bylo rezavé již při svém vzniku. Taková psací
látka je pro středověk přinejmenším neobvyklá.
Bylo psáno již na oříznuté tzv. proužky, které byly ještě před úplným
oschnutím tahů písma odstřižením upraveny na dnešní tvar a řezy znečištěny
klihem.
Krakeláž v iniciálách a majuskulích nemá stopy zašpinění, není tedy
stará.
Iniciály RK byly zhotoveny na místech iniciál odstraněného textu.
Technologie iluminátorovy práce neodpovídá středověku a použití
berlínské modři pod zlatem svědčí, že iniciály nemohly vzniknout před 18.
stoletím.
Technologický postup písaře i iluminátora je podobný jako u Rukopisu
zelenohorského.
Z uvedeného souhrnu zjištění soudíme, že RK ve své dnešní podobě,
jako památka hmotná není původu středověkého.
