Mikroskopické zkoumání RZ
Dne 14. května 1968 za přítomnosti dr.Tichého, dr.Ivanova, J.Sitty a
D.Srnce bylo započato se zkouškami RZ. Oba listy
rukopisu byly dr.Tichým vyňaty z ochranných skel a na to byla provedna
předběžná prohlídka za použití stereomikroskopu.
Pergamen je na povrchu silně znečištěn ponejvíce klihovitou hmotou.
Tahy zeleného písma jsou převážně vsáknuty do pergamenu. V celém rukopise
lze však pozorovat četné tahy písma (na všech stránkách), na kterých ulpívá
poměrně tlustá krusta špinavě zelené barvy. Nikde nebyly na tazích
písma nalezeny zbytky černé krusty, které by měly souvislost s tahy písma
a tedy s psacím prostředkem, jímž je písmo psáno. Na některých místech
lze v krustě pozorovat velmi drobné zářivě modré krystalky (např. na stránce
s iniciálou "C" v posledním řádku), které jsou dobře zřejmé zejména
po opatrném rozrušením povrchu krusty.
Na celém RZ jsou místa, kde písmo vykazuje dvojitou konturu. Kontura
modrozelené barvy je difúzní, kontura hnědozelené barvy je ostře ohraničená.
Podrobné mikroskopické zkoumání RZ vyňatého z ochranných skel se konalo
počínaje dnem 14. května 1968 do 13. června 1968. K mikroskopickému zkoumání
byly použity binokulární stereoskopické mikroskopy typu "Citoplast"
s možností zvětšení 9,6 x až 100 x, s umělým osvětlením a s možností nastavit
směr osvětlení prakticky v jakémkoli úhlu.
Dne 14. května 1968 byla za přítomnosti Ivanova, Sitty,
Srnce a Tichého mikroskopicky vyšetřena dvě místa RZ a to:
- a) Iniciála "C"
na 2. straně RZ, a to zejména červená tečka při dolním oblouku písmene.
Bylo nepochybně zjištěno, že tečka pozůstává ze dvou vrstev, z vrstvy červené
a z vrstvy oranžové, tedy z rumělky a minia. Podrobným mikroskopováním
za různých zvětšení a různých úhlů osvětlení bylo nepochybně zjištěno,
že miniová vrstva je spodní - starší, protože při velmi šikmém, kontrastním
osvětlení vrhá rumělková vrstva stín na vrstu miniovou.
- b) Na stejné stránce (druhé) v pátém řádku byla prozkoumána
majuskule "L"
(Luti hrudos). Před majuskulí "L" jsou zbytky miniového písmene.
Přes tyto zbytky je napsáno písmeno "u" z předchozího slova "sobu".
Do miniového zbytku zasahuje levou částí horní patky i rumělkové písmeno
L. Jsou zde tedy pohromadě všechny tři barvy dnešního textu RZ. Obdobným
mikroskopováním jeko u bodu a) byl zjištěn tento sled jednotlivých barevných
vrstev:
- vrchní vrstva (nejmladší) .....rumělka
- střední vrstva .................... zelené písmo
- spodní vrstva (nejstarší) .... minium
Dne 20. května 1968 mikroskopoval RZ Srnec a vyšetřil
mikroskopicky tato místa:
- a) Písmeno "u"
ve 4. řádce na 1. straně (druhé "u" ve slově uladu). Zelené písmeno
"u" je proloženo miniovým písmenem "f". Při použití
vhodného úhlu osvětlení je zřejmé, že zelený tah písmene "u"
se nachází nad miniovým tahem pímene "f". Následující "u"
(poslední písmeno na 4. řádce) má rumělkovou rubrikaci. Bylo nepochybně
zjištěno, že rumělkový tah je zde nad zeleným tahem písmene "u".
- b) Iniciála "A"
na 1. str. (Ai uletao). V horní polovině levé svislé nožičky písmene se
nacházejí zbytky černé krusty na silné vrstvě krakelovaného bezbarvého
laku. V dolní polovině téhož tahu (levé nožičky) se nacházejí jak tahy
miniem, tak rumělkou. Minium vyplňuje střed nožičky, rumělkové tahy sledují
obrys iniciály. Mikroskopováním bylo zjištěno, že rumělkové tahy jsou nad
vrstvou minia. V týchž místech se nachází i krakelovaný bezbarvý lak a
v krakelách (v puklinkách - viz kap. Restaurátorovo
zjištění) je zateklá rumělka. Miniová vrstva je rovněž krakelována
(viz tatáž kapitola). V pravé nožičce a ve volutách z ní vycházejících
se nacházejí rovněž obě červené barvy. V dolní volutě je dobře patrný sled
vrstev:
- vrchní vrstva (nejmladší) .....rumělka
- střední vrstva .................... minium
- spodní vrstva (nejstarší) .... bezbarvý lak
Toto zjištění umožňuje vyslovit doměnku, že bezbarvá laková vrstva sloužila
jako podklad pro zlacení a je bílkovinné povahy. Malá částečka zlaté fólie
byla také nalezena ve 3. řádce téže stránky mezi druhým ("r")
a třetím ("e") písmenem. Jde zřejmě o sekundární uložení zlaté
šupinky.
- c) V 10. řádku 1. stránky u písmene "s" ve
slově "mutisi" se jeví hnědý útvar s náznakem černé krusty. Lze
připustit, že jde o zbytek hnědého písma s černou krustou.
- d) Na 1. straně ve 12. řádku 8. písmeno
"z" vykazuje všechny tři barvy užité na RZ. Mikroskopicky
bylo zjištěno, že nejspodnější vrstvou je minium, pak následuje tah zeleného
písma a na něm - tedy poslední a nejmladší vrstva - je rumělková rubrikace.
- e) Na 1. straně ve 13. řádku 11. písmeno
"s" vykazuje rovněž všechny tři vrstvy. I zde bylo mikroskopicky
potvrzeno shodné pořadí barev jako v předchozím případě.
- f) Na straně 2 a 7 bylo zjištěno, že na horní straně pergamenu,
přibližně uprostřed stránky, jsou zbytky nějakých červených rubrikací
(snad číslování stránek), jejichž větší část byla odstřižena a zbytek je
silně poškozen razurou.
- g) Na straně 2 v 2. řádku 1. písmeno
"e" je napsáno na zbytcích krakelovaných miniových tahů,
přičemž v krakelách je zateklá zelená barva.
Dne 21. května 1968 bylo mikroskopování RZ prováděno za
přítomnosti Ivanova, Sitty, Srnce, Šonky, Švehly a Tichého. Mikroskopicky
byla vyšetřena tato místa:
- a) Na 5. straně ve 2. řádku červená majuskule
"M". Podrobným mikroskopováním, za použití různých zvětšení
a různých úhlů osvětlení, bylo mimo pochybnost zjištěno, že spodní vrstvu
v této majuskuli tvoří tahy provedené miniem a na nich je nakreslena rumělková
majuskule "M". Rumělková vrstva vrhá zřetelný stín na vrstu miniovou.
- b) Na straně 1 ve třetí lince odshora, asi v místech 0,5 mm
od začátku tahu linky, nachází se šupinka zlaté fólie.Jde zřejmě
o sekundární uložení.
Dne 28. května 1968 za přítomnosti Ivanova, Sitty a Srnce
byla mikroskopicky vyšetřena tato místa:
- a) Na straně 2, poslední řádek, byla v písmenu "o"
(9. písmeno od konce řádky) opatrně pod mikroskopem rozrušena pasta (krusta)
zeleného tahu písmene až na pergamen. Bylo zjištěno, že v zeleně probarvených
vláknech pergamenu se nacházejí jasně svítivé modrozelené krystalky. To
svědčí o tom, že písmo RZ nebylo psáno železito - měďnato - duběnkovým
inkoustem, ale nasyceným roztokem měďnaté soli.
- b) V písmenu "e" ve slově "hraber"
v 8. řádku na 2. straně byla pasta (krusta) zeleného písmene opatrně pod
mikroskopem rozrušena a částečka krusty byla přenesena na černou želatinovou
folii. K částečce byla přidána kapka destilované vody a částečka v kapce
byla rozmělněna. Pak přidána kapka roztoku dusičnanu barnatého. Jak pod
mikroskopem, tak prostým okem byl pozorován vznik bílé sraženiny síranu
barnatého, který se nerozpouští v kyselině dusičné. Spolu s nálezem uvedeným
v předchozím případě to jednoznačně svědčí o tom, že zelené písmo RZ bylo
napsáno koncentrovaným roztokem síranu měďnatého - modré skalice s nějakým
zahušťovadlem, nejspíše bílkovinného původu (vaječný bílek, klih). Současně
psací roztok obsahoval železitou sůl.