Institute of Theoretical Physics · Faculty of Mathematics and Physics, Charles University
Čs. čas. fyz.. 66, 161 (2016)
Bezmračná noc. Nejhlubší na poušti. Nad námi klenba
hvězd. Z náhlého štěstí se roztočíme, hledíme vzhůru.
Hvězdy nad námi rotují a zároveň se naše ruce vlivem
rotace – vlivem odstředivé („neinerciální“) síly – zdvihají.
Pro Ernsta Macha je vysvětlení v tom, že stálice
určují náš lokální inerciální systém a naše rotace vůči
tomuto systému vyvolává neinerciální síly, díky nimž
se zvedají ruce. Podle Machova pojetí však závisí jen
na relativním pohybu: kdybychom se „neroztančili“
my, ale roztočily se hvězdy nad námi, naše ruce by stoupaly
vzhůru také!
Efekty tohoto typu opravdu předpovídá Einsteinova
teorie gravitace – obecná teorie relativity. Obvykle
se vystihují slovy „vlečení, resp. strhávání (dragging)
inerciálních systémů“ anebo, v obecnějším kontextu,
„gravitomagnetismus“. Po nedávném shrnutí výsledků
měření vlivu rotace Země na změny směrů os setrvačníků
umístěných v satelitu Gravity Probe B jsou dnes
takové jevy prokázány i experimentálně
@article{UTF575,
author = {Bičák, J.},
title = {{Mach, relativita a kosmologie}},
journal = {Čs. čas. fyz..},
volume = {66},
pages = {161},
year = {2016},
}