Vývoj programu zkoumání RK



V době, kdy dohodou ministra kultury s ministrem vnitra bylo rozhodnuto o novém zkoumání RK v Kriminalistickém ústavu VB, byly zkušenosti pracovníků tohoto ústavu se zkoumáním starých rukopisných památek v podstatě nepatrné. Měli sice dobře propracované a technicky dokonale zvládnuté metody zkoumání doby vzniku novodobých písemností, avšak tyto metody byly uplatňovány toliko v rozsahu několika málo let od vzniku rukopisu a na rukopisy staré mnoho desítek let nebo dokonce stovek let se nedaly použít.


Kriminalistický ústav disponoval dobře a moderně vybavenými laboratořemi a jeho pracovníci rutinně ovládali i velmi složité a náročné analytické a mikroanalytické metody, avšak podrobným a hlubokým rozborem možností aplikace těchto metod na zkoumání RK se docházelo vždy k úskalím, jež nebylo možno překonat, takže byl záhy vysloven závěr, že fyzikální a chemické metody zkoumání nemohou samy o sobě vést k cíli, tj. k jednoznačnému a prokazatelnému stanovení doby napsání sporného RK.

Tomu všemu předcházelo studium jak literatury o RKZ, tak veškeré literatury, zabývající se zkoumáním starých rukopisných památek, zejména fyzikální a chemické podstaty starých i novodobých pergamenů, inkoustů a barev a jejich možných změn v souvislosti s časem. Nejúplnější sbírku této literatury měl dr. Jaroslav Šonka, který ji dal k dispozici a pořizoval příslušné přehledy a výtahy, protože znal průběh a výsledky dosavadních sporů a zkoušek jak z této literatury, tak i z archivních pramenů.


Z uvedeného vyplývá, že pokusy o sestavení konkrétního plánu a programu zkoušek, vedoucích přímo k pozitivnímu nebo negativnímu závěru, nevedly k cíli. Proto došlo nejprve k "minimálnímu programu", tj. k prověření správnosti závěrů dřívějších technických zkoušek. K tomu se přikročilo zejména proto, kdyby se tyto předchozí zkoušky a jejich rezultáty potvrdily v celém rozsahu a kdyby se ani dalším studiem a konzultacemi i se zahraničními odborníky nepodařilo najít žádné vhodné aplikace moderních expertizních metod, že by bylo možno považovat problém po technické stránce v dnešní době za uzavřený. Výsledky prověření metod dřívějších zkoušek jsou uvedeny v části "Psací látka RK" tohoto protokolu.
Dále bylo jasné, že nelze postupovat jinak než srovnáváním s popsanými pergameny nesporně starými a s pergameny bezpečně novými, a zkoumáním, zda se v RK nenajde nějaká technická známka, která by umožnila úsudek o době jeho vzniku (napsání). Důležitý byl v tomto směru podíl práce malíře-restaurátora Jiřího Josefíka, jehož účast umožnila hledání technologického postupu, jímž byl nebo mohl být RK ve své dnešní podobě vyroben, a jakých znalostí či neznalostí (a tedy doby) bylo k jeho vzniku třeba. Nedostatek opěrných bodů v začátcích práce si vynutil systematický průzkum RK jako památky hmotné se zjišťováním a popisem maxima fakt, z nichž by bylo možno docházet k souborným srovnáním a závěrům. Realizace systematického průzkumu ovšem nepostupovala po jedné linii. Jednak šlo přitom o dělbu práce, jednak o neustálou vzájemnou konfrontaci jednotlivých poznatků i s literaturou a starými fotografiemi, takže systematický výsledek obsažený v tomto protokolu, nevznikal najednou a zkoumání postupovalo leckdy mozaikovitě. Jednotlivá zjištění však byla vždy zasazována do celkového rámce, daného osnovou tohoto protokolu. Z toho také vyplynula jistá strukturální odlišnost protokolu o RK od protokolu o RZ.
Bylo stanoveno, že bude provedeno podrobné optické a mikroskopické zkoumání RK moderní optickou technikou, kterou dřívější badatelé neměli k dispozici, a to s využitím všech dostupných oborů záření. Tímto zkoumáním měly být jednak ověřeny dosavadní poznatky, jednak měly být získány poznatky nové, jednoznačně ověřena jejich správnost, a podle nich stanoven další postup a směry zkoumání. V podstatě šlo o systematické vyhledávání případných anomálií u pergamenu, psací látky (inkoustu) a barev, i anomálií v technice zpracování pergamenu a v písařské a malířské technice. Mimo oblast našeho zájmu zůstávaly otázky paleografické, historické a jazykovědné, jelikož se vymykaly z naší odborné kompetence. U všech zjištěných a potvrzených anomálií byl proveden pokus o stanovení technologie jejich vzniku a ze souhrnu výsledků - za předpokladu, že bude vždy rigorózně hodnocen stupeň jistoty - se postupovalo k závěrům.
Z ověřování dřívějších zkoušek a z optického, zejména mikroskopického průzkumu a mikroskopického průzkumu v neviditelných oborech záření, byly pak vždy nově formulovány požadavky na další postup zkoumání, na chemické, fyzikální i fotografické zkoušky hmoty písma a barev a dalších látek, nacházejících se na pergamenu nebo v pergamenu. Je třeba uvést, že v průběhu zkoumání docházelo i k četným odbočením, zejména v souvislosti se zkoumáním značného množství komparačního materiálu, ověřováním nově se nabízejících možností, a s ověřováním myšlenek a podnětů kteréhokoli člena komise.
Původní dohoda, že komise bude velmi přísně hodnotit jakýkoli, byť i zcela zřejmý a samozřejmý fakt, a každý názor i návrh závěru dílčího výsledku, byla ve všech případech přísně a bez výjimky dodržována po celou dobu práce komise, takže nejednou byly již přijaté dílčí závěry opraveny nebo zamítnuty ve světle nových zjištění nebo po nové diskusi, vedené vždy až do úplného odstranění všech rozporů. Proto se také ve výsledcích práce komise objevují vedle zjištění jednoznačných a určitých i skutečnosti, které komise vysvětlit nedovede, nebo se pokouší je vysvětlit jen s jistým stupněm pravděpodobnosti. Pro celkové hodnocení a závěry byly vzaty v úvahu jen výsledky zcela jednoznačné a určité.
V průběhu doby zkoumání se část práce přenesla do laboratoří Ústavu kriminalistiky právnické fakulty Karlovy university a závěrečná ověřování pro přesné formulace protokolu vykonala komise (složená z dr. Miroslava Ivanova jako iniciátora celé akce, Jiřího Josefíka, Jindřicha Sitty, Dobroslava Srnce a dr. Jaroslava Šonky) v Národním muzeu a v optické laboratoři n.p. Meopta - Košíře, kterýžto podnik dal pro tyto účely k dispozici mimo jiné zejména typ binokulárního mikroskopu DM 23, který se svými kvalitami ukázal jako přístroj nad jiné vynikající.