Budování prostoročasu

27© 2004, verze 1.05D (2005-10-07); Pavel Krtouš

Vztahy nerelativistické fyziky

Vědeckou revolucí v žížalím světě jsem se zabývali proto, abychom lépe pochopili podobnou revoluci, která proběhla ve fyzice na začátku dvacátého století. Jedná se o revoluci završenou Albertem Einsteinem zformulováním speciální teorie relativity. Ukážeme si, že vztah relativistické fyziky k nerelativistické je analogický vztahu rotačního a klasického popisu žížalího světa.

Začneme přehledem vzorečků klasické fyziky, které by měly být známe ze střední školy, či které se nám zdají zcela triviální. Jedná se o Galileovy transformace mezi dvěmi inerciálními soustavami, o pravidlo pro sčítání rychlostí, a o triviální konstatování, že čas a délka se měří ve všech inerciálních soustavách stejně.

Porovnáním s klasickými žížalími vzorci zjistíme, že tyto vztahy mají stejný tvar – nerelativistická fyzika v našem podobenství odpovídá klasickému popisu žížalího světa.