V semináři si shrneme základní rysy kvantové mechaniky - povahu měřícího procesu, pojem kvantového stavu a kvantové superpozice. Na příkladech zpožděného měření si ukážeme problém s definovatelností a realitou vlastností, které přímo neměříme.
Povíme si o několika přístupech k chápání procesu měření v kvantové mechanice - mj. o naivní, kodaňské a mnohosvětovétové interpretaci kvantové mechaniky. Zmíníme se o jejich problémech a výhodách a ukážeme si, že proces dekoherence umožňuje používat kvantovou mechaniku bez toho, abychom znali odpověď na otázku povahy procesu měření.
V posledním semináři o kvantové mechanice si rozebereme Einstein–Podolsky–Rosen experiment a jeho dopady pro úplnost a lokalitu kvantové mechaniky. Dále si naznačíme proč kvantová teorie nemůže být 'zúplněna' teorií se skrtými parametry a zmíníme se o kolapsu v kontextu relativistické teorie.
V semináři se zaměříme nejprve na Planckův objev kvanta v roce 1900, na Einsteinův vhled a rozšíření kvantové hypotézy v podobě dualismu světla a na de Broglieho smělou ideu využít Einsteinovo hledisko také na dualismus hmoty a na převratnou, nicméně neudržitelnou Bohrovu koncepci atomu. Ve dvacátých letech 20. století došlo k zásadním experimentům potvrzujícím dualismus. Paradoxní objevy a neslučitelné popisy přírody řešili v zoufalé situaci zejména Schrödinger z hlediska vlnového modelu (s Bornovým pravděpodobnostním dodatkem), Heisenberg z hlediska korpuskulárního modelu či výhradně matematického a Bohr z hlediska duálního a filosofického. Vše vyvrcholí tzv. Kodaňskou interpretací.