Na příkladu geometrie si rozebereme vztah matematické a fyzikální teorie. Zkusíme se též dobrat toho, co je přirozený geometrický svět: je to svět ideálních geometrických objektů či geometrie jakožto axiomatická teorie nebo geometrie světa kolem nás.
Hledání ideálního geometrického světa nás dovede až na okraj matematiky, do bludiště logických paradoxů. Zapleteme se do otázek po pravdivosti v matematickém světě a do jeho uchopování pomocí formálních teorií. Zkusíme si rozmyslet, zda nás metoda formalizace uspokojí jako cesta z bludiště ven a zda na této cestě neztratíme více než získáme.
Hledání geometrie prostoru okolo nás nám pak otevře širokou krajinu různých geometrií a snad obnoví naši důvěru v sílu matematiky jakožto jazyka pro uchopování našich znalostí o světě.
Úvahy o 4. prostorovém rozměru do začátku 20. století. Duchové, parapsychologie a 4. dimenze. Čtvrtá dimenze v předrelativistické fyzice. Čtvrtá dimenze a moderní umění. Kaluzova-Kleinova pětirozměrná jednotná teorie pole - inspirace teorie strun.
Kolik oken máte ve svém bytě? Kolik států sousedí s Maďarskem? Asi ani jednu tuto otázku neodpovíte ihned. Po chvíli ji zodpovíte, protože v představě projdete svým bytem, nebo oběhnete mapu Maďarska. Uvedené poznatky jsou ve vaši mysli uloženy jako schéma vašeho bytu, nebo schéma střední Evropy (mapa). Mentální schéma je účinný nástroj tvorby a uchovávání poznání a to i v matematice. Na přednášce budou popsány a ilustrovány ostupy "scheme-oriented" výuky matematiky a to od předškoláka po posluchače VŠ. Jedná se o výsledky výzkumů posledních 5 let.
Klíčová slova: izolovaný a generický model, schéma, reprodukce vs. porozumění, diagnostika matematického poznání.
V přednášce bych se chtěl zabývat obecným problémem logické pravdy, resp. toho, co znamená, že je nějaká věta či nějaký úsudek pravdivý z logických důvodů, a to na pozadí nevýznamnějších milníků vývoje logiky v širším smyslu, totiž projektů (1) eleatské a Platónovy dialektiky, (2) Aristotelovy sylogistiky, (3) Kantovy transcendentální logiky a (4) moderní logiky Fregovy. U poslední z nich naznačím dva druhy vlivů, které ji formovaly, totiž (a) matematický, plynoucí z problémové situace reformovaného kalkulu, a (b) filosofický, spočívající v odporu vůči Kantově vymezení matematiky jako vědy závisející na konstrukcích v prostoru a čase. Celkovým výsledkem přednášky bude kritický pohled na samu ideu formální logiky, tj. úsudkového kánonu, který je aplikován zcela obecně, bez ohledu na vztažný obor, jak byl vlivně artikulován např. Descartem a Brouwerem.